Pěkný článek, hned to jdu podepsat.
TENIS
Proč návrh zdanění výher nad 50.000 Kč poškodí hráče i stát?
Plánované zdanění výher nad 50.000 Kč, které v rámci vládního Ozdravného balíčku projednává parlament, tvrdě dopadne na řadu hráčů. Polepšit si díky němu ovšem nemusí ani státní pokladna. V čem je toto opatření kontraproduktivní, jak případné uzákonění pocítíte přímo vy? Asociace hráčů pokeru a kurzových sázek vše podrobně vysvětluje a spolu s naší redakcí vyzývá k podpisu petice proti zdanění výher.
Petici proti zdanění výher hráčů podepište zde – děkujeme!
Foto: Petr Hloušek / Právo / Profimedia
Nižší limit, vyšší výběry? Na zdanění výher mohou prodělat jak hráči, tak stát
Vládní návrh snížení limitu pro zdanění výher z 1.000.000 Kč na 50.000 Kč má na první pohled jasný cíl – zvýšit příjmy do státní kasy. Logika zákonodárců je zřejmá, větší počet zdaněných hráčů přinese větší finanční výběry. Takové myšlenky jsou ale zcestné, celá problematika je mnohem složitější.
Upozorňuje na to Asociace hráčů pokeru a kurzových sázek (AHPKS), která dlouhodobě prosazuje a hájí zájmy hráčů. Už v minulosti AHPKS přispěla k úpravám, které formovaly české hazardní prostředí do jeho aktuální podoby.
Se současným vládním návrhem asociace zásadně nesouhlasí a vyzývá všechny hráče, aby podepsali petici proti zdanění výher nad 50.000 Kč. Snížení limitu bude kontraproduktivní pro všechny zainteresované – státní pokladnu, provozovatele a také pro samotné hráče, tedy dost možná i vás.
Petici proti zdanění výher hráčů podepište zde – děkujeme!
Dvojí? Daň z výher představuje hned několikanásobné zdanění
Je podstatné si uvědomit, že všichni provozovatelé sázení, loterií, kasínových a dalších podobných her státu už nyní odvádějí hazardní daň v rozmezí 23 % až 35 % (jedná se o zavedení 30% spodní sazby). Jde o rozdíl mezi vklady a výhrami hráčů.
Zároveň tito provozovatelé odvádějí standardní daň z příjmu, čili státní pokladně z hazardních her plynou obrovské příjmy přímo od provozovatelů. Tuto složku lze s klidným svědomím označit za klíčovou, zdanění hráčů je oproti tomu svým objemem zanedbatelné.
Vklady hráčů tak z velké části končí jako příjem státu. Asociace k tomu dodává: „Je tedy nelogické, aby hráči v případě výhry tuto výhru ještě opět danili v rámci jakési ‚daně ze štěstí‘. Je nutno také podotknout, že hráči vkládají do hry své již jednou zdaněné příjmy, a tak kromě daní odváděných provozovateli zdanění výhry znamená zdanit peníze hráče podruhé.“
Zcela kontraproduktivní je pak situace, kdy by nový zákon ovlivnil chování hráčů a přiměl je přesunout svou herní aktivitu do neregulovaného prostředí, k nelegálním provozovatelům. V tu chvíli veškeré výše popisované finanční toky do státní kasy vyschnou.
„Každý hráč, který se rozhodne přesunout svou herní aktivitu do neregulovaného prostředí, bude pro stát znamenat značnou ztrátu, protože nelegální provozovatelé samozřejmě neodvádí ani hazardní daň, ani daň z příjmů. A ztrátu na těchto daních se nepodaří dohnat výběrem daně z výher, jelikož dlouhodobě ziskových hazardních hráčů je naprosté minimum. Přitom za hru u nelegálního provozovatele hazardních her nehrozí hráčům žádný postih.“
I samotné zvýšení daně pro některé druhy her z 23% na 30% je značně diskutabilní krok. Z pohledu hráčů je logické aby hry, ve kterých kromě náhody rozhodují i znalosti či schopnosti hráče (kurzové sázky, poker) měly nižší sazbu, než hry, které závisí zcela na náhodě (automaty, loterie). Přitom už současná 23% sazba je lehce nad průměrem v rámci EU a analýza Ministerstva financí k Zákonu o dani z hazardních her tvrdí, že by se tento typ her měl danit maximálně 26% sazbou, protože při vyšší sazbě už stát příliš znevýhodní legální trh oproti nelegálnímu a ve finále na daních vybere méně. Tato analýza přitom byla dělána v době, kdy daň z výher byla nulová a motivace hráčů přecházet na černý trh tak byla výrazně nižší, než jak tomu bude v případě, že projde navrhované zdanění výher. Vysoké zvýšení sazeb pro kurzové sázky a živé hry za současného zavedení přísnějšího zdanění výher je tedy zcela nelogický krok.
Úskalí pro hráče: Zdanění ztrátové zábavy
Jak zaznělo výše, hráčů s dlouhodobými zisk z hazardních her 1.000.000 Kč je minimum. Naprostá většina z nás se kurzovému sázení a podobným hrám věnuje pro zábavu – což je naprosto v pořádku a v duchu zodpovědného hraní.
Je důležité vědět, že daň z výher se uplatňuje na 6 různých kategorií her (samostatně se řeší technické hry, kurzové sázky, poker atd.).
Může tak dojít k situaci, kdy je hráč v zisku v jedné z těchto kategorií a současně ve ztrátě v ostatních kategoriích. To v konečném důsledku může způsobit, že hráči vznikne povinnost platit daň z příjmů, i když byl reálně ve ztrátě.
Při současném limitu je taková situace nepravděpodobná, hráč by musel v jednom typu hry dosáhnout extrémně vysokých výher a současně v jiném typu hry extrémně vysokých proher – bavíme se o milionových částkách.
Snížení hranice na 50.000 Kč ovšem tomuto scénáři dává zcela reálné obrysy. Asociace úvádí konkrétní případ:
- Například při zisku 60.000 Kč z kurzových sázek a současné ztrátě 100.000 Kč z hraní pokeru je hráč 40.000 Kč v mínusu, ale vznikla by mu povinnost platit daň ze základu 60.000 Kč.
- Taková 15% daň činí 9.000 Kč, hráč by tedy po zdanění skončil v mínusu 49.000 Kč.
- Opravdu budeme danit ztrátovou činnost?
- Petici proti zdanění výher hráčů podepište zde – děkujeme!
Migrace k nelegálním provozovatelům i nemožnost odečíst si náklady
Snížení limitu na 50.000 Kč hrubě ovlivní chování těch, kteří se k dosažení této částky budou blížit. Jako například kurzový sázkař z dalšího příkladu.
„Pokud by byl v zisku například 48.000 Kč a vyhrál dalších 4.000 Kč, překročí limit pro osvobození výhry od daně a vznikne mu daňová povinnost 7.800 Kč. Výhra 4.000 Kč tak ve skutečnosti znamená ztrátu 3.800 Kč. Jak se takový hráč zachová? Buď bude další sázky podávat pomocí jiných osob, například přes své příbuzné, či přes jiné hráče, kteří jsou daleko od limitu výher, nebo začne využívat služeb nelegálního trhu, u kterého je pro stát téměř nemožné zjistit, jakých výher u něj hráč dosáhl.“
Asociace také poukazuje na problematiku úzké skupiny hráčů, která se hazardnímu hraní věnuje s cílem tvorby zisku – většinou jde o pokerové hráče či sázkaře.
Ačkoli v jejich případě je daňová povinnost pochopitelná, kontroverzní je skutečnost, že až na vklady do hry si nemohou odečíst žádné další náklady. Zakoupení softwaru, cestovní náklady, ubytování? Vyšší strop pro daňovou výjimku tyto náklady kompenzuje, ten nižší zátěž hráčů neadekvátně zvyšuje.
Petici proti zdanění výher hráčů podepište zde – děkujeme!
Evidence sázek a výher v praxi? Břemeno na ramenou hráčů
Dalším úskalím je vedení daňových evidencí pro 6 různých typů hazardních her. Je na každém hráči, aby sledoval svůj stav v konkrétním typu hazardní hry. Snížením limitu povinnost si takovou evidenci vést dopadne na velké množství osob – a to za činnost, kterou pouze vyplňuje svůj volný čas a provozuje ji bez vidiny zisku.
Věnujete-li se například pouze kurzovým sázkám u jediného online provozovatele, pak přehled najdete přímo u něj. Pokud však sázíte u několika subjektů a navrch navštěvujete kamenné pobočky, vedení evidence je rázem složitější.
Stále jde ale o pouhou špičku ledovce a složitá, ba dokonce prakticky nemožná je i kontrola takové evidence ze strany státu, což podrobně vysvětluje AHPKS: „Například hráč, který v průběhu roku hrál ruletu postupně on-line u legálního provozovatele, on-line u nelegálního provozovatele, v kasínech na území ČR a v kasínech v zahraničí, by měl toto vše uvést do jedné evidence a podle té zhodnotit, zda je či není povinen platit daň. Je otázkou, jak bude finanční správa kontrolovat, kolik daný hráč vyhrál v zahraničních kasínech během své dovolené, nebo kolik prohrál u nelicencovaného on-line provozovatele.“
Jinak řečeno, každý hráč by si měl evidovat každou učiněnou sázku a každou získanou výhru napříč všemi provozovateli, limit 50.000 Kč je totiž dosažitelný pro velkou část z nich. „Při návštěvě kasína se hráč typicky zúčastní několika typů her a často nemá povoleno používat mobilní telefon či tablet, protože by takové zařízení mohl využívat pro získání výhody ve hře (strategický software pro poker, počítání karet u hry BlackJack a podobně).“
Jak se vyvíjela daň z výher
Historicky byly od daně z příjmů osvobozeny všechny výhry od provozovatelů licencovaných v ČR nebo v jiném státě Evropské unie. Výhry u nelicencovaných a tedy nelegálních provozovatelů naopak podléhaly dani. Možností zdanění výherců hazardních her se zabývala i analýza dopadů regulace (RIA), kterou v roce 2015 zpracovalo Ministerstvo financí v rámci příprav nové regulace hazardu. V této analýze bylo porovnáno několik možných přístupů k dani z výher a jako nejlepší varianta bylo vybráno zachování osvobození výher od daně.
| „Z výše uvedeného srovnání variant a především jejich negativ je jednoznačně zřejmé, že všeobecné zdaňování výher na úrovni výherců je prakticky neuskutečnitelné, při uvážení hlediska efektivity. V úvahu by tento přístup přicházel pouze u vybraných druhů hazardních her a výher přesahujících předem stanovenou výši, nad kterou by celkový fiskální dopad pro veřejné rozpočty předčil administrativní a finanční náročnost správy nově zaváděné daňové povinnosti. Takové řešení však nelze považovat za systémové a zcela spravedlivé a v praxi by mohlo vést k přeskupení hazardního trhu či posilování tendencí účastnit se hazardních her ve státem neregulovaných prostředích.“ Zdroj: RIA 2015, https://www.zakonyprolidi.cz/media2/file/1708/File17220.pdf?attachment-filename=5649241-2015-07-29-zprava-ria-6102949.pdf |
Přesto se návrh na zavedení daně z výher dostal do vládního návrhu zákona (Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní) z roku 2019. Ministerstvo financí tak popřelo svou vlastní analýzu a navíc část návrhu, která se týkala daně z výher, neprošla připomínkovým řízením. I z toho důvodu se konkrétní znění návrhu několikrát měnilo přímo během projednávání ve Sněmovně. Původní varianta, podle které se daň měla vybírat srážkou byla zcela nesmyslná a vedla by k tomu, že i někteří ztrátoví hráči by platili daň z výher. Paradoxně by tak ztrátový subjekt platil daň z příjmů. Vznikl proto pozměňovací návrh, podle kterého se měla daň platit jen pokud je hráč v zisku více než 100.000 Kč za celé zdaňovací období (12 měsíců), přičemž zisk se měl počítat pro různé typy hazardních her zvlášť a u loterií se dále mělo danit srážkou.
K tomuto narychlo vymyšlenému pozměňovacímu návrhu se mnoho poslanců stavělo kriticky, jedním z nich byl i současný ministr financí Ing. Zbyněk Stanjura, jak se můžeme dočíst ve stenoprotokolech z jednání Sněmovny.
| „Úplně komické, ale opravdu komické je navržené zdanění výher.“ Zdroj: Ing. Zbyněk Stanjura - stenoprotokol PSP, https://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/034schuz/s034220.htm „Jakým způsobem ta daňová správa ověří, že ta částka, ten daňový základ, je správný? Já si to vůbec neumím představit. Taková absurdita, že bude mít jako deníček hráče a bude si tam psát, kolik vsadil a kolik vyhrál.“ Zdroj: https://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/036schuz/s036042.htm |
Návrh na zachování osvobození výher od daně podával poslanec Pirátské strany Ing. Tomáš Martínek a podpořila ho i Ing. Věra Kovářová ze STAN. Stejný návrh nezávisle podal i Ing. Jan Bartošek z KDU-ČSL.
| "Jsem přesvědčen, že když člověk vyhraje, tak by mu stát neměl brát peníze z této výhry. Vláda navrhuje zdanit výhry nad 100 000. Již v předchozím volebním období bylo jasně řečeno, že danit výhry je obtížně technicky proveditelné, nebo takřka nemožné, nebo tam, kde se o to pokoušeli, tak se to nedařilo. A z toho důvodu... například je nutno vést evidenci výher, je to obtížně proveditelné. A jak říkám, když už člověk něco vyhraje, tak nevidím důvod, proč by mu to stát měl ještě danit. To znamená, přicházím s návrhem, aby se výhry lidem nedanily." Zdroj: Ing. Jan Bartošek, stenoprotokol PSP, https://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/034schuz/s034217.htm |
Nakonec Sněmovna schválila kompromisní návrh, který zavedl daň z výher, ale limit pro osvobození od daně zvýšil ze 100.000 Kč na 1.000.000 Kč. Současně ze znění příslušného ustanovení zákona zcela zmizelo kritérium legálnosti zdroje výher. Zatímco dříve byly osvobozeny od daně jen výhry od licencovaných provozovatelů, po přijetí tohoto návrhu se osvobození týká všech výher nezávisle na tom, zda pochází z legálního či nelegálního zdroje, což zvýšilo atraktivitu nelegálních her pro hráče.
Hra u nelegálního provozovatele je výrazně rizikovější než hra u provozovatele legálního. Nelegální provozovatelé nedodržují zákonem dané povinnosti na ochranu hráčů jako jsou sebeomezující opatření, rejstřík vyloučených osob, maximální sázka a další. Současně tito provozovatelé neodvádějí státu ani hazardní daň, ani daň z příjmů. Žádný zákon však hráčům účast na nelegálních hazardních hrách nezakazuje. Zákon porušuje pouze provozovatel těchto her, případně ten kdo takového provozovatele propaguje, ale ne účastník hazardní hry.
Hrajte zodpovědně a pro zábavu! Zákaz účasti osob mladších 18 let na hazardní hře. Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost! Využití bonusů je podmíněno registrací u provozovatele - informace zde.
| Autor: Redakce
Komentáře
